|
|
Po stopách Julia Fučíka v dětských časopisech z let 1945-1970
Jozífová, Kateřina ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu Julia Fučíka v dobových dětských časopisech mezi lety 1945 a 1970. Cílem práce bylo zjistit, jak často se Julius Fučík objevoval v obsazích vybraných časopisů pro děti a jakým způsobem jim byl prezentován. Pro výzkum bylo vybráno jedenáct periodik určených pro děti základní školní docházky - Vlaštovička, Vpřed, Mateřídouška, Studánka, Plamen mládí, Člověk a příroda, Ohníček, Pionýrské noviny, Pionýr, ABC mladých techniků a přírodovědců, Sedmička. Texty věnující se tématu Julia Fučíka nebo jeho díla byly podrobeny frekvenční a tematické analýze. Na jejich základě bylo možné stanovit období vzestupů a pádů Fučíkova kultu osobnosti a také stanovit šest hlavních témat, která se s jeho osobou v dětských časopisech pojila. V závěru jsou zodpovězeny všechny předem stanovené výzkumné otázky a jsou podrobněji popsány výsledky celé práce. Z provedených analýz vyplývá, že období nejsilnějšího Fučíkova kultu nastalo v roce 1953. Naopak mezi lety 1945-1948, 1955-1956 a 1965-1969 se v dětských časopisech neobjevil jediný text související s Juliem Fučíkem. Výzkum také ukázal, že Julius Fučík byl dětem prezentován jako národní hrdina, vzor, jak fyzický, tak duševní. K jeho osobě se pojily vlastnosti jako statečnost, bojovnost, radostnost, věrnost, láskyplnost a...
|
|
|
Světové názory a interpretační komunity v literárním poli Československa 30. let 20. století
Borovička, Lukáš ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce si klade dva hlavní cíle: 1) vrátit do literárněvědného uvažování pojem "světový názor", značně zdiskreditovaný v kontextu oficiálního marxismu období státního socialismu, a 2) prokázat užitečnost pojmu v literárněhistorické praxi. Těmto cílům vychází vstříc uspořádání práce. Úvodní kapitola přináší několik sond do užívání sousloví světový názor a pojmových diskuzí na něj navázaných. V tomto rámci je "vědecký světový názor" z období státního socialismu konfrontován s řadou jiných výkladů pojmu, například s pojetím "vidění života a světa" u F. X. Šaldy. V kapitole druhé navrhuji své pojetí termínu světový názor pro účely současného literárněvědného výzkumu. Nejprve rozlišuji světový názor od mentality a ideologie, následně v návaznosti na výzkumy bruselského týmu The Worldviews Group přibližuji vlastní definici světonázoru. Vzhledem k tomu, že se zmíněný tým nezabývá interpretacemi literárních textů, pro přístup k tomuto svébytnému materiálu z nastíněné perspektivy využívám aktualizovanou a mírně upravenou koncepci Terryho Eagletona, jejíž původní podoba byla publikována jako součást monografie Criticism and Ideology (1976). Podstatná je především diferenciace a) světového názoru jako hodnotové konstrukce určitého jedince, b) ideologie jako kolektivně sdíleného souboru idejí s ambicemi...
|
|
|
Mýtus Julius Fučík. Spory o život a dílo v dějinném kontextu.
Suchá, Hana ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dlouhý, Miloš (oponent)
Diplomová práce je výsledkem historické analýzy dobové interpretace Julia Fučíka. Pozornost je zaměřena na to, jakými způsoby se budoval kult Fučíkovy osobnosti, jak se proměňoval a vytvářel jeho obraz a jakou měl tento obraz funkci v budování či udržování komunistické ideologie. K bližšímu porozumění celé problematiky je charakterizována tvorba Julia Fučíka, zejména pak jeho poslední vrcholné dílo Reportáž, psaná na oprátce, které je důležité k pochopení manipulace s Fučíkovým odkazem. V práci je zkoumáno, jak se s měnící politickou situací transformovala role Julia Fučíka z hrdiny až po zrádce a kolaboranta. Jako protiváha je představena komplexní studie zabývající se odborně Fučíkovým případem. Závěr práce je zaměřen na sedmdesáté výročí úmrtí Julia Fučíka v roce 2013 pohledem současných médií, čímž je dokumentována společenská debata dnešní doby, která již neřeší otázku viny, ale zaměřuje se spíše na Fučíkovo dílo.
|
host ::
RSS.